Jdi na obsah Jdi na menu
 


Výlet kolem Muchova

4. 6. 2008

Velmi vděčný je výlet skalnatým hřebenem Muchova v jehož okolí je tolik památek, že vydá na celý den.

Po červeně značené cestě na vyhlídku Terezínka, bude po vaší levé straně v dohledu nejdříve mohutná skála. V horolezeckém průvodci ji najdete pod názvem Terezka, ale hamrovští starousedlíci, kteří ji měli za domem ji nazývali „Zádomák“. Pro tanvalďáky to byla „Lebka“.

Cesta k vyhlídce byla vyštětována a vysypána pískem s možností posezení na kamenných lavičkách, jednu z nich tam převrácenou najdete. Až sem byl upravován terén nad oploceným parkem „Bálovky“. Jsou zde po lese zakryté studny a reservoáry pro vodotrysky a jezírko parku

Za poslední serpentinou vybíhá skála, která je součástí Terezínky. Nad převisem je vytesán monogram N a M. Křížek nad ním je hraničním znamením, pozemků hostinského Nesvadby z Marjánky a továrníka J. Mayera.

Kamennou vyhlídku nechal pan továrník postavit v roce 1853 , jako cíl procházek s pěkným pohledem na vzkvétající podnik a hlavně na přání své manželky, která sem velmi často chodila. Letopočet vytesaný na rohovém kameni vlevo od posledních schodů, je podstatně mladší, tehdy už byl Johann Mayer po smrti. Postupně se Theresienhöhe stala oblíbeným výletním místem. Bývala zde bouda s občerstvením, v kamenném sklípku se chladilo pivo a buřty. Na ochozu je dosud vidět úchyt, kde byl stožár pro rakouskou vlajku. Podobný, ale pro českou, býval i v protějším koutě, někdo jej však urazil. Dokonce se tu hrávalo i divadlo. Hlediště bylo na louce, která je dnes již zarostlá. Našli by jste jej, při pohledu ze schodiště vpravo.

Před námi je nejstrmější část hřebenové cesty,o jejíž postavení se v celkové délce osmi kilometrů postaral jablonecký horský spolek v roce1913. Otevřena byla o rok později, ale z důvodů rozpoutané války, bylo od veškerých oslav upuštěno. Cesta značená modrým čtyř zubým hřebínkem, byla nazvána příjmením předsedy DGVfGuU (jabloneckého horského spolku), Adolfa Benglera.

Od Dolní Smržovky, až na vrchol Muchova 787 m. Rovnala cestu, již v roce 1890 tanvaldská sekce horského spolku pro Ještěd a Jizerské hory. Ten letopočet tam u cesty pod vrcholem také najdete.

Mezi Terezínkou a Muchovem jsou ještě tři významnější skaliska, která mají jména podle majitelů pruhů pozemků, který jim na hřebeni končil. Nad Terezínkou je to Matoušova, dále Jírova skála, pod ní by jste našli vytesané jméno F. Sochora, který se zde 9.XII.1934 zastřelil. Flobertkou a prý ve stoje, bylo to prý z nešťastné lásky. Další skála, kterou se prochází jako vraty, se jmenuje Dubova. Je známa jako skalní brána, nebo Rozpůlenka. Skála na vrcholu Muchova je Rohanova, po majiteli panství, na jih od hřebene.

Však severně, souběžně pod naší cestou, jsou hraniční kameny s čísly jako raznicí vyseknutými. Za nimi bylo smržovské panství hraběte Des Fours Walderode.

Nad zarůstajícími ruinami chaty KČST Velké Hamry, která po 13 ti letech, v roce 1937 vyhořela je Panská skála, ostatní byly „selské“. V pořadí to jsou, Lavice, Baršova, Mladšova a Honcírova skála. V sedle Vrchůra, stojí kamenný dům, pod nímž býval Čermákův hostinec, nazývaný podle šenkýřky Ruthkathl. Ten ale vyhořel a jeho místo z dálky označují jen stromy Jírovníku. Střevelná skála již také neexistuje díky kameníkům. Stojí tu však vpravo od cesty kámen Buchta zvaná pro svůj vzhled Skládačka. Jsou zde vyryty v časových údajích vzdálenosti ke Studnici a Muchovu. Dole při zemi jsou čísla hranice, která zde přechází hřeben doleva od cesty. Dál k návrší Pustina, kde je dnes další převaděč mobilního operátora, byla zcela rozebraná Beranská skála.

Z dalších zajímavostí v okolí Muchova, je věštecký kámen při žlutě značené cestě ke Svárovu, kousek pod sedlem. Sem chodili lidé

z kraje“ až od Boleslavi, dozvědět se podle oroseného, nebo suchého povrchu skály, jaké bude v létě počasí a úroda. O něco níž je při okraji cesty jedna ze stálých studánek. Druhá je na opačné straně hřebene asi 100 metrů od cesty k Dolní Smržovce a stejně daleko od vrcholu Muchova. Zásluhou turistického oddílu mládeže Zálesák je vyčištěna a má nyní nový přístřešek.

V mapách je nyní zakreslen kamenný křížek dřevaře Jaromíra Kuka, který zde po práci zemřel na srdeční zástavu v únoru 1997. Je zakreslen dole u cesty linie, ale ve skutečnosti je mnohem výš. V mapách však nenajdete pomníček Miroslava Buríka z 26.5.1986 . Je u kolejí tratě Tanvald – Velké Hamry, naproti strážnímu domku. Zahynul zde v jednadvaceti letech při opravě trati, které tu provádělo železniční vojsko.

Nedaleko Pirochovy vily, pod silnicí je starý kříž u původní cesty, vedoucí z Tanvaldu, přes Marjánku na Hamrska, nebo Hoření Hamry. Zde byl zabit kládami forman, který svůj náklad špatně upevnil.

Ten novější křížek nahoře u silnice, z roku 2005 však patří Davidu Cimickému, který zde autem havaroval v šestadvaceti letech. Květinami ověnčený sloup o půl kilometru výš, před odbočkou na Zbytky, označuje místo, kde nepřežil velikonoční havarii Jirka Novák.

Mnohem příjemnější podívaná je na „Sluneční dům“ architekta Lhoty. Stojí zde již od osmdesátých let Z větší části pod zemí, s důmyslnou soustavou hydraulických pístů se zvedá nebo pootáčí podlaha v prosklené rotundě. Vyhřívání obstarávají sluneční paprsky a snad se i pod vrstvou zeminy akumulují. Nedávno přistavěl garáž propojenou s ateliérem a dílnou podzemní chodbou. Stavbu uvidíte nad silnicí od Hamrsek na Zásadu na konci obce.

Seznam skal v okolí Muchova.

  1. Terezka, Zádomák, Lebka

  2. Terezínka, Šouf, Schaffstein

  3. Matoušova skála, Knedlík

  4. Jírova skála, Buben

  5. Dubova, Skalní brána, Rozpůlenka

  6. Muchov, Rohanfelsen

  7. Panská skála, Žába

  8. Lavice,

  9. Baršova,

  10. Mladšova,

  11. Honcírova skála