Jdi na obsah Jdi na menu
 


Rušný den 7.6.2008

18. 6. 2008

Sobota 7.6.2008

Sešli jsme se na kolech u zastávky cyklostezky Járy Cimrmana na Šumburském sídlišti. Havran měl zcela nové kolo, Žralok nové cyklo brašny a přijel z batůžkem i Kubík – Jackie, žel na koloběžce.

Tu trasu by opravdu nezvládl, Viď Havrane. Vyrazili jsme serpentinami na Český Šumburk stále vzhůru na Rejdice. Když jsme projížděli kolem kapličky na Bradle, zjistili jsme, že za čtvrt hodiny dle rozvrhu vyráží cyklisté ze Zlaté Olešnice. Mákli jsme trochu do pedálů, ale na rozcestí Zikmundovy cesty, musíme opustit Havrana, kterému již po třetí spadl řetěz. Slíbili jsme mu , že za dvacet minut jsme zpět i dalšími účastníky a ať si zatím nahodí řetěz, což již určitě umí, když mu už tolikrát spadl.

Jako blesk jsme sjeli na Vrcha, ale ohlašovaná historická kola ještě nepřijela . Museli jsme tedy počkat

Kol se zde sešlo habaděj a než jsme si je prohlédli dojeli zbývající krojované skupiny. Jenže si udělali také pauzu. Museli jsme jet napřed, protože dvacet minut již proběhlo. Dupali jsme na kolech zpět , Když tu jede proti nám auto a mysleli jsme,že nás zdraví, jak všichni mávali. Skutečnost však byla jiná. Havran si stopnul auto, kolo nechal osudu na křižovatce a jel za námi. Nevím jak by se s námi ten kilometr vracel, zřejmě pěšky. Naštěstí se s ním auto vrátilo a pomohlo mu ten řetěz nahodit. Počkali jsme na té křižovatce, až dojeli rozdovádění bicyklisté a po další přestávce jsme již v houfu jeli s nimi. Byl ideální den, Rozhledy a mráčky pro fotografy. Až do Bohdalovic to bylo stále s kopce, ale nad Svárovem zaěala silnice znovu stoupat. Střídavě jsme jeli a nebo tlačili svá moderní horská kola, zatím co historická kola i to vysoké, jeli jako by se nechumelilo.

A další zastávce Cimrman – Pedagog a Hospoda u Labutě, jsme uložili svá kola do sklepa paneláku a na slavnostní vítání jsme šli pěšky. Nepřišli jsme ani o závod „Jako ze života“ Běh s kufrem a zimníku.

To už Jára Cimrman prosazoval při svých hodinách tělesné výchovy, že když vás bude honit policajt, nebo vám bude ujíždět vlak. Také si neobléknete trenýrky a neobujete tretry !

Hodnotila se hlavně originalita a nápad, vlastně vyhráli všichni.

O půl jedné jsme se ujmuli vedení trasy „Sladkou Dírou na horu Hvězdu ku Štěpánce.“ Joe dostal jako orientační bod buřinku a vylepšil ji ještě pelerínou. Na pochod se vypravilo přes padesát pochodníků a cyklistů.

Dokonce s námi jelo i vysoké kolo.

K rozhledně jsme došli s mírným zpožděním, ale s odhalením pomníku na nás počkali Začali proslovy a cvičení sokolů, za zpěvu vlasteneckých písní. Z. Svěrák vyzval přítomné k půl minutě ticha, podle JdC, kterého se prý ptali za koho, odpovídal „jen tak, aby bylo na světě alespoň chvíli ticho“. Vše ztichlo, ale to zrovna vystoupali na ochoz Štěpánky naši kluci, aniž by věděli co se zrovna dole děje, začali pokřikovat radostně, že mě vidí. Zavrtal bych se nejraději do země a tak jsem jen pantominou předváděl, aby byli tiše. No, ostudy vagon, spíš celý vlak.

Pak se se slávou odhalil kámen s textem,který příštím generacím opravdu moc neřekne. Štěpánce by bylo lépe bez něho. Stál jen 25 000 kč

Rozloučili jsme se s davem a šli k linii lehkého opevnění. Zde již byli oba bunkrologové „Kamzíci“, Věnovali se nám a vysvětlili situaci v případě boje. Každý si mohl zatočit ventilátorem a zkusit zaměřování a střelbu z kulometu. Jen tak na slepo.

Čas ale kvačí a my se museli rozloučit, protože máme sraz v 19 h. u klubovny. Naplánovali jsme si totiž stanování nedaleko TOMKY.. Bude to letos poprvé.

Na místo srazu se většinou všichni nechali přivézt auty , nebo alespoň přivézt zavazadla.

Na Jižní sedlo, kde jsme chtěli rozbít tábor, jsme šli oklikou. Přes Bobovou dráhu, Základnu Modré hvězdy na bývalém startu a přes Malý Špičák. Bylo nás osm :House, Rambo, Žralok, Havran, Rampouch, Svišť a Joe. Museli jsme přinést ještě jeden stan, neboť sedm Zálesáků se do třech stanů nevejde. Noc byla rušná, bombardování šiškami, bourání stanů... pokaždé stejné při prvním stanování. Dřeva tu bylo dost a tak nám oheň hořel až do rána. O půlnoci zachraňoval celý oddíl „pana vedoucího“, který byl unesen zločinci a chystali se požadovat výkupné. Vše dobře dopadlo a zase se šlo na chvíli spát.

Vstávalo se totiž už v 05:00 h.. Ti ranní ptáčata vzbudili postupně všechny a pak se popelili v kouři ohníčku a třásli se zimou.

Zacvičili jsme a sbalili spacáky a stany . Nasnídat jsme se šli do klubovny, kde se uvařil čaj.

Rozvěsili jsme stany po plotě, aby oschla rosa a mohli vysypat zbylé šišky. Do osmi hodin byli všichni doma, aby se dospali.

Joe začal natírat sloupky plotu, protože jsme dostali sponzorsky barvu.

Byl to rušný den , sv. Medarda a odpoledne sprchlo! Špatné to znamení.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář