Jdi na obsah Jdi na menu
 


První jarní akce, Kalich a Žabakor.

20.3. byla neděle a na výpravu dojela jen Licho a Štísko.  Do centra Besedických skal se dostaly autem. Průchody ve skalách byly plné ledu a tak tam byl pohyb obtížný.  Prošli jsme trasu přes Malý a Hrubý kostel. Posvačili u pomníku a znovu se vnořili do roklí v oblasti Kalicha.  Podle utajených a málo zřetelných šipek, našla děvčata hrob českých bratří. Pak jsme šli po samých vylídkách, ale Licho toho měla po doznívající nemoci dost a tak se s námi rozloučila. Pokračovali jsme dál, a místy jsme museli použít i lano, abychom některé úseky překonali. Výhled byl skvělý a počasí nám přálo. Úspěchem byl objev zajímavé skály, kde na Hrochovi stojí Lední medvěd a na něm ještě ohromná želva.  Dostatek času nám dovolil vyjít až na Masarykovu vyhlídtu na Sokolu..  Dolů jsme šli přímo, směr nádraží.  Na vlak jsme dlouho nečekali.

26.3.Tradiční akce ochranářů z Jizerky "Žabakor" Se konala v sobotu a my se zůčastnili v počtu tři osoby za zálesáky. Zájem o účast projevil i náš bývalý člen Žralok a tak jsme se těšili, že nás bude o dva víc, ale marně.   Vystoupili jsme v Loukově. Cestou jsme hledali pírko za čepici, abychom zapadli stylově mezi partu ochranářů.  Štísko mělo opět štěstí a uvidělo hejno slepic a hned vytušilo, že by se tam nějaké pírko najít dalo. Tak jsme dál šli se zapíchanými pírky v čepici. Cestou jsme pozorovali přelety vodního ptactva a tak jsme došli k chatě rybářů, na místo, kde již hořel ohníček rychlejších ochranářů.  Licho si opět vyzkoušela zapálit oheň pomocí tří zápalek, jako podmínku pro získání oddílového odznaku.  Opět marně.  O totéž se pokusila Štísko a na poslední zápalku se jí ohníček rozhořel, ale po pěti minutách beznadějně zhasl. Tak snad příště. Odcházeli jsme po okraji močálu a postupně zvedali volavky, sedící na neolistěných vrbách.  Jejich typický let s esovitě složeným krkem, už nezapomeneme.                        Došli jsme do Březiny a šli si ještě prohlédnout kostel a faru.  Nad okny fary jsou malované výjevy známých koled, které jsme si zazpívali.  Kostel sv. Vavřince uprostřed hřbitova, jsme si obešli  a pak již spěchali k vlaku,který nás dovezl do Tanvaldu.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář