Jdi na obsah Jdi na menu
 


Poslední výlet 2012

Do Klokočských skal se musí jet brzy ráno a tak jsme měli sraz u pokladny již před čtvrt na sedm, ale nikde nikdo. V 6:10 přijel od Smržovky Bumlásek s mamkou a tak jsme si zakoupili jízdenky do Turnova, protože rychllík v Dolánkách nestaví. Poslední pohled k šumburskému kruháku, jesti někdo nedobíhá a jdeme na  nástupiště. V Klokočí máme sraz s dalšími kamarády u pomníku. Když jsme ve vlaku opouštěli tanvaldské nádraží, zdálo se nám jakoby na lavičce u terminálu kdosi seděl, ale hned jsme zajeli za ohradu a víc jsme neviděli. Za Žel. Brodem  nám telefonuje Pipin proč se výlet nekoná. Seděli prý s Blůďou před nádražím a to co jsme viděli byli oni.              V Turnově, kde jsme se chystali koupit jízdenky  zpět do Dolánek, nás čekala paní Mirka ze Sedmi bran a byla zde autem. Když viděla, že jsme jen dva nabídla nám odvoz do Záholic, což bylo víc než jsme si mohli přát . Ti dva by se do jejího CITRONU také vešli.   Zastavili jsme se v Turnově na náměstí u osvětleného stromu. Pak ještě zastavili u nejstaršího turnovského kostela sv. Matěje na Hruštici. Právě vycházelo slunce téměř zpoza hradu Trosky.      Před Záholicemi jsme potkali pana Sedláka, který na místo srazu jel autobusem.      Pod Rozumovem jsme si prohlédli odlesněný svah, kde se ve skalách černaly neznámé otvory jeskyní.  Potom jdeme vyzkoušet "Kapku", vysoko ve skalní stěně, Trampský hrad a úkryt lomařů v jedné z jejich otevřených stěn. Když jsme se dostali už  sem, došli jsme až do lomu " V Pánvičkách". Posvačili a napili jsme se a pokračujeme přes plošinu s pseudo závrty na červenou značku k průchodům.    Ač se zde trousila spousta různých skupin, naše parta ochranářů měla zpoždění. Šli jsme tedy oklikou, přes Zelený Důl sami. Letos se zde hodně těžilo dřevo a i cesty jsou rozšířené. V rokli pomníčku indianům postřílených u Wounded Knee v r. 1890 jsme našli mohylu polorozebranou a kameny odvalené o třicet metrů níž.  Jakž takž jsme je vrátili na místo a zapálili tam alespoň svíčku.  Pan Ivan Sedlák, zvaný Thymolin, přinesl v batohu velkou dřevěnou placku, na níž byla malba náčelníka Velká noha s připomínkou onoho masakru. Získal ji od legendy trampů Toma Owela.  Konečně došla část naší party a tak jsme povzpomínali v šesti. Pokračovali jsme kolem pohřebišť nad Postojnu a zde byl lesík malých boroviček ozdobený ovocem, mrkví, jablky,  banány a pomeranči. Určitě bude mít zvěř radost.   Prošli jsme si stranu Zeleného Dolu obrácené na jihovýchod, abychom si zopakovali názvy campů - Sluneční,  U seržanta, Černý rytíř, Zimní, Zálesácký a jeskyně Tří bratří českých, která je tou pravou jeskyní nazvanou podle archeologa dr. Jisla.  Nafotili jsme toho hodně a šli nejbližším údolím pod Pětichlapkou, směr Průchody.  Do cesty se nám postavila nová hospoda, kde Bumla chtěl nakoupit turistické vizitky. Neměli a tak nakoupil slané plátky brambor za 25,- kč. Auto nás dovezlo k rychlíku do Turnova a my vděčně děkovali Mirce  - Veverce. Tak jsme se dostali brzy domů.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář