Jdi na obsah Jdi na menu
 


Podzemí klokočských skal 15.5.2011

11. 5. 2011

 

Výprava do Klokočských skal v neděli 15.5.2011

aneb, jak to Joe popletl.

Ráno v 8 hodin se nás na nádraží v Tanvaldě sešlo hodně, ale jeli jsme jen čtyři. Měli jsme zajímavou jízdenku do Dolánek přes Turnov.

V Turnově jsme měli mít 15 minut času, ale vlak na Železný Brod tam již stál. Tak jsme do něho nastoupili, usadili se jen tak na jednu stanici a najednou se vlak rozjel. Bylo nám to sice divné, no alespoň budeme dříve ve skalách. Chystáme se k vystupování , ale vlak jede dál. Jsme totiž v rychlíku Praha – Tanvald.

Náš osobák , jede až za čtvrt hodiny. Jedeme tedy načerno až na Malou Skalu. Vymýšlíme náhradní trasu, ale všichni jsou natěšeni a oblečeni do jeskyní.

Jdeme tedy na Michovku a po žluté směr Betlémský mlýn. Po mezi se stáčíme vlevo na Podloučky a lesem plným porostu konvalinek k potoku. Potkáváme i černo žlutého mloka, kterého mnozí vidí poprvé. Vymotáváme se z údolí a i cyklisté nás do kopce předjíždějí. Závěrečným výstupem strmou strání tu je konečně silnice.

Navštěvujeme skalní kapli z roku 1934 zhotovenou k pětistému výročí upálení Mistra Jana Husa.

Je poledne a v právě otevřené hospodě pod průchody máme odměnu za tuhle zacházku - nalévanou Kofolu.

Za chvíli jsme ve skalách a jdeme roklí k Pohřebišti, jak se také říká Svatyni přírody. Kniha zápisů nemá krabici a je celá zvlhlá. Do komína vedlejší jeskyně se spouští Blůďa s Pipinem. Joe s Bumláskem to obíhají zdola, aby je chytali. Kdysi malý otvor do sousedních prostor je nyní rozšířen. Asi se sem často leze. Nechali jsme si batohy u nápisu „Stůj každý na svém místě“ a šli prolézt Lámačkou kostí. To byl tedy zážitek.

Podívali jsme se do příbytku předválečného tuláka, kde je vytesán nápis „Stracený cemp“. Tak jak jej čtete.

K batohům jsme sklouzli po oblé skále a s nimi přelézáme hřeben k největší podzemní prostoře českého ráje Postojné – Americe. Krom plazivek u vchodu, jsme prolezli všechno, včetně pověstného tankového průlezu.

Vyfotografovali jsme se u reliéfu M.J.Husa a prolezli si za ním další jeskyni. Pak již scházíme ke studánce.

Dalším cílem nám je Meta Menardi. Batohy necháváme u Campu dědka Kurděje, vedle pomníku loveckého štěstí. Zde zastřelen jelen 7.6.1896

Vysoká prostora Meta Menardi s otvorem ve stropě vedoucích do horních pater, se všem líbila, ale ten vyobrazený pavouk ne. Jak by moh, když má jen 6 noh.

Největší lahůdka nakonec byla průlez chodbou nazvanou podle, dnes již odstraněných připomínek na zakladatele skautingu Svojsíka. Vylezli jsme v sousedním údolí všichni, kromě Joea, který se s foťákem před sebou a jednou rukou pod sebou u výlezu zepříčil.

Dobří kamarádi z toho měli náramnou švandu a Joe se už chtěl vrátit. Chtěli jsme jej vyfotit. Ale i foťák se nějak porouchal. Nakonec mosel Joe vylézt, aby jej spravil.

Slezli jsme se ještě podívat do opomíjeného campu „Medvědí doupje“- ten nápis je již zarostlý mechem. Bylo zde však mnoho pavouků, kteří se nás a hlavně Blůďovy svíčky báli. Podívali jsme se až za horní plazivku, kde bývala zhrabána zápisová kniha, ale nechtělo se nám ji dolovat.

Pro velký úspěch se všichni krom Joea vrátili Svojsíkovou chodbou a sešli jsme se u batohů. Dál jdeme Zeleným Dolem a hledáme staré modré turistické značky dávno zrušené cesty. Vylezli jsme si po schodech zaniklé vyhlídky na Alenčinu skálu a v závěru údolí vyšli na žlutou značku k hradu Rotštejnu. Byl zavřený, ač neděle.

Blůďa si ohřál na ohni své karbenátky a po svačině se jdeme umýt. Voda z kohoutku teče.

U silnice potkáváme zajímavou skálu, kam si všichni museli vylézt. Jen Blůďa si při sestupu spálil ruce od lana. Autobus přijel včas a stál 18,- kč až do Železného Brodu. Zde bylo dvacet minut času na vlak a doma jsme před šestou hodinou. Ušli jsme skoro dvacet kilometrů. Jen Bumlásek o trochu víc.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Klokočské skály a uzavřený hrad

(Hana Ungrová , 11. 8. 2011 20:43)

Zdravím,pokud je nám známo a i z návštěvního řádu vyplývá, že hrad Rotštejn je v deštivém a chladném počasí z bezpečnostních důvodů uzavřen ,ať je pátek nebo svátek. A je nezodpovědností vedoucích, že tahají v takovémto počasí děti do skal,navíc do přísně chráněných lokalit a veřejnosti nepřístupných míst.

Re: Klokočské skály a uzavřený hrad

(Děrsu, 22. 9. 2011 20:51)

Paní Ungrová,
s úsměvem jsem si přečetl Váš komentář. Je z něho patrno, že vůbec netušíte, kdo je PAN VEDOUCÍ Joe. Rozhodně bych se nebál o děti ani o přísně chráněné lokality. Díky jemu je v Tanvaldě a okolí spousta dětí a dnes už i dospělých, kteří přírodu milují, a kterým naplnil dětství spoustou zážitků.