Jdi na obsah Jdi na menu
 


Kamenického a Riegrova stezka

29. 5. 2008

 

Kamenického a Riegrova stezka.

 

 

Jen 15 kilometrů vlakem je z Tanvaldu na zastávku Spálov.

Zde započnete své putování. Po vystoupení z vlaku se dáte na opačnou stranu než je Hotel pod Spálovem, bývalá Crhova chata. Beztak otevírají až v 10 hodin.

Kolem řady pozoruhodných stromů jeřábů Muk, dojdete na silnici od mostu přes Kamenici. Ten postavila Litická stavební společnost v roce 1938, v té době unikátní, šikmým překonáním údolí. Najdete zde poslední, dvanáctou tabulku geologické naučné stezky, která vede po Riegrově stezce, ale o ní až později.

Půjdete po silnici s modrou značkou dál, nad tratí, kterou jste sem přijeli. Nepřehlédněte odbočku vpravo na stezku Kamenického.

JUDr Jan Kamenický, byl semilský rodák, nadšený propagátor turistiky a autor mnoha průvodců po Českém Ráji. Byl jednatelem ústředního výboru KČsT a v roce 1941, byla tato stezka nazvána jeho jménem.

Za serpentinou si povšiměte odbočky vpravo, kudy dříve stezka kratším směrem vedla. Ještě dnes tam najdete staré turistické značky.

Vynechali by jste však průchod vesničkou Spálov. Tak nebo tak zajděte k přístřešku podobnému deštníku se stolkem a lavičkou na okraji vsi. Je odtud pěkný rozhled na Krkonoše, Černostudniční hřeben a Ještěd.

Znovu na modrou značku a švestkovou alejí do lesa na strmém svahu. Po chvíli dojdete k vyhlídkové Myší skále. Na 25 metrů vysokou čedičovou vyvřelinu je výstup usnadněn řetězy, jako v Tatrách. Na informačním panelu se dozvíte více o první ze šesti vyhlídek, která byla turisty ze Semil zpřístupněna v roce 1926.

Ještě kousek do kopce a pak je cesta přijatelnější, obcházením kopce Měděnec na rozcestí Morava. Zde se můžete rozhodnout, zda budete pokračovat po „modré“, přes Janeček, Masarykovu vyhlídku, Cimbál se Sejkorskou kapličkou do Semil. Nebo, jen tři kilometry po žluté do Bítouchova. Zde můžete navštívit ještě tři další, zábradlím opatřené skalní vyhlídky umožňující nahlédnout do zalesněného údolí. Zahlédnete i hřeben skal, nejužšího místa kudy se prodírala řeka Jizera. Z poslední vyhlídky uvidíte i jez se stavidlem, kde začíná 1323 metrů dlouhý podzemní náhon na turbinu elektrárny. Zde také bývala nákladní lanovka, pomocí níž se tato zařízení stavěla.

 

Trasa stezky Kamenického končí na rozcestí v Bítouchově nad údolím Jizery.

Ušli jste po modré a žluté 6 km. a na výchozí místo zastávka Spálov máte ještě 3,5 kilometrů.

Riegrova stezka, na jejímž začátku nyní jste, byla s velkou slávou otevřena 10.10.1909. Dr.F.L.Riegr byl dalším velkým rodákem Semil a hlavně politikem zvučného jména. Půjdete nyní po červeně značené turistické cestě, která je současně naučnou stezkou otevřenou v r. 1996. Autor prof. RNDr. F.Fediuk, již v roce 1953, připravil ukázkové geologické zastávky,kde podrobně vysvětluje všechny ty přeměny a mechaniku horotvorných pohybů. Celkovou situaci uvidíte na úvodním panelu.

Největším skvostem Riegrovy stezky je 77 metrů dlouhá visutá galerie, 5,5 metrů nad hladinou Jizery.

V tomto místě byla soutěska řeky tak úzká, že se dala z břehu na břeh přeskočit. Za jarních tání se často ucpala ledovými krami a řeka zaplavovala dolní část Semil a hlavně textilní továrny v údolí.

Továrník Schmitt nechal soutěsku odstřelením skal rozšířit v roce 1870, ale to již byla 12 let před tím, stavěna Jiho-severo německá spojovací dráha se čtyřmi tunely v celkové délce 743 metrů.

Vychutnejte si chůzi po nevšedním chodníku a poučte se o kamenech, které máte tak blízko. Jistě vám neujde pozornosti ani pamětní destička sedmnáctiletému Mílovi Šmídovi který se zde zabil r. 1966 .

Jez, který štolou odvádí většinu vody z Jizery na elektrárnu, byl postaven v r. 1926 a celé dílo se budovalo pět let.

Ještě se připravte na průchod 12 metrů dlouhým tunelem pro pěší. Stezka je dobře upravovaná,jen po orkánu „Kyril“, zde zůstalo několik padlých stromů a nevynechejte odbočku a sestup na „Böhmovu vyhlídku“

V nejvyšším bodě stezky je přístřešek zvaný „Pěšorest“, je zde, kromě pohodového odpočinku i pěkný pohled na Krkavčí skálu, na protějším 80 metrů vysokém útesu.

Vyhlídku na ni upravil a zábradlím opatřil semilský okrašlovací spolek v r. 1905 . Přístupná je však jen od hlavní silnice Železný Brod – Semily.

U domku, který na cestě obcházíte, končí štola ražená ve skále a začíná trasa náhonu v krytém z cihel vyzděném kanále. Nad ním jdete až k elektrárně.

Pozastavte se u spoře tekoucího PRAMENU ANTALA STAŠKA, s hlavou berana a vročením 1924.

A konečně vás podruhé vítá Hotel pod Spálovem a třeba zrovna pojede vlak. Ne každý tu staví.

Celková trasa je 9,5 kilometrů.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář