Jdi na obsah Jdi na menu
 


JARNÍ PRÁZDNINY NA STARÉ ŠKOLE NA JIZERCE

3. 12. 2007

JARNÍ PRÁZDNINY NA STARÉ ŠKOLE NA JIZERCE

Pátek 7.3.— 12.3. 2008

Hned po škole vyráží první, dobře naložené auto se zásobami na týden

Na Jizerku. Silnice do údolí však je jeden led a protože dlouho nejel pluh, jsou přes cestu vysoké sněhové jazyky. Tady dnes neprojedeme.

Vlak nás dovezl do Kořenova a vyrážíme s nemožnými zavazadly, po silnici na Jizerku.
 Vím jak se špatně nese kabela, igelitová taška a spacák, jen tak v ruce. odpočívali jsme každou chvíli.  Když těm nešťastníkům pomůžeme, vezmou si ty všechny zbytečnosti do nešikovných tašek zas.           Bude dobré, když se poučí. Nikam nespěcháme a řečem by stejně nevěřili.   Rambo a Žralok však nemohou vidět své bratříčky, jak se týrají a berou jim na silnici jejich věci. Hned se šlo rychleji. Rompouch si však udržoval sto metrový odstup aby snad nedostal své věsi znovu k nesení.                                              Za Václavíkovou Studánkou nás potkalo auto Horské služby , že nám věci na Jizerku odveze. To bylo radosti. Joe si svůj batoh se zásobami jídla a lahvemi na pitnou vodu nechal.  Vždyť jsme potřebovali nabrat vodu pod Bukovcem.    Zbývající tři kilometry jsme už došli lehce a batohy nás čekaly na služebně HS.
 Ubytovali jsme se a vybouchali matrace a deky na kterých jsme měli spát.  Potom jsme nanosili vodu z potoka Jizerky na zprovoznění WC.                          Začalo se stmívat a my rychle spěchali na Vlašský hřeben  podívat se na západ slunce.    Pěkné.             Po zmrzlé lyžeřské stopě jsme se vrátili do školy. Najedli se a vydali se pro vodu. Noc byla jasná a my si ukazovali zimní souhvězdí. Najednou se k nám u Panského domu, přidal další posluchač. Byl to pan Duda, který nás zval na svoji přednášku s promítáním do Pyramidy.   Tak pro tu vodu, půjdeme ráno.
 Hodinu před půlnocí jsme šli spát, no spíše jen lehnout, aby jsme si přečetli strašidelný příběh.
Všichni byli tak vyděšeni, že o tom mluvili ještě v jednu hodinu ráno. Na spaní to nevypadalo a ještě budili spícího Havrana.  Tak jsme se oblékli a šli pro tu vodu, vždyť už bylo ráno.   Krásná hvězdná noc.
 Ráno jsme dle dohody vstávali na východ slunce, který se však nekonal. Hygienu jsme provedli u potoka, nasnídali se a vzhůru dolů k soutoku a díky Schengenské dohodě, přes hranice.                           Došli jsme až k Chatce Gorzistóv na Velkou Jizerskou louku. Cestou jsme šli po lyžařských stopách jen tak v botách, ale s hůlkami, které nám vydatně pomohly.
 Zašli jsme až do Orle na hrneček "herbaty", a pak přes Granicznik a hraniční lávku na Jizerku. Další noc již byla klidnější a dokonce se šlo spát už ve 22 hodin.  Ráno nasněžilo a my soutěžili ve stavbě sněhových sloupů.  Další soutěže byli výtvarné a každý modeloval dle svých představ. Pochopitelně se udělovali ceny, podle kategorií.  
 Poslední noc se udělalo Havranovi špatně a my celé dopoledne uklízeli a když jsme chtěli odejít, spustil se déšt. Už jsme se chystali, že tu ještě noc zůstaneme, když se opět vyjasnilo.   Vyrazili jsme a za parkovištěm u Kakrdy zase pršelo.  V dešti jdeme pomalu, aby nás Rampouch, stěžující si rodičům mobilem,že nám nestačí, neztratil z dohledu.  Na nádraží jsme došli včas, dokonce o vlak dřív.  Příště si musíme vzít lyže.

 Ušli jsme i tak 42 km.

 

 


Celkem to bylo : 52 km na lyžích a 6 km pěšky.

 

Účast : Viktor, Kuchtík, Klárka, Vojtík, Anička, Anetka s kamarádkou

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář