Jdi na obsah Jdi na menu
 


Advent v Drážďanech 3.12.11

30. 11. 2011

Odjezd vlaku z hl.nádraží Tanvald je v 7:00 h. a musíme se sejít alespoň o deset minut dřív. Lze do našeho vlaku přistoupit i na zastávce, nebo Dolní Smržovce. Budeme vyhlížet z okna. Marně jsme vyhlíželi Matěje. Prý v pohodě došel na nádraží v 7 hodin a to už byl vlak pryč. Ještě, že tam přijel autem, které jej dovezlo na Smržovku a doplnil naši skupinku. Matěj, Bumlásek, Jumbo, Gábina a Joe.  V Liberci jsme dokoupili pečivo a na nástupště jsme došli přesně při příjezdu vlaku.  Získali jsme výhodná místa v čele vagonu a spousta lidí stála. Bumlásek s Matějem se srazili, aby si k nim mohl přisednout třetí.  Stejně jsme vystupovali už v Neustadtu.  V nádražní hale jsme si prohlédli nástěnou mozaiku zajímavostí okolí Drážďan.  Překvapila nás ozvěna, která se uprostřed haly vracela od klenby. Vyrážíme k Labi, ale do cesty se nám postavila překážka v podobě dětského hřiště.  Nejvíce nás zdržela otáčivá parabola. O kus dál jsme se nemohli odtrhnout od ruského kola, vysokého asi padesát metrů. Marně Joe vykládal význam Augusta Silného, jehož zlatá jezdecká socha stála vedle. Podchodem jsme se dostali na Augustův most. Labe má nejnižší stav vody, co jsme tu kdy viděli. Před námi nádherné panorama starého města se svými věžemi, plné pohnuté historie. Před královským palácem byl obrovský dav lidí, neboť právě dnes se zde chystal světový rekord v největší štóle, kterou měli nést ulicemi. Na fotografiích ve stáncích jsme si mohli prohlédnout, jak vypadaly Drážďany po náletu.  Došli jsme k obnovenému kostelu Frauenkirche. Ke všem vchodům stály zástupy lidí a těžko bychom se dovnitř dostali. Ale to už šel průvod s tou štólou, Bumlásek probojovával cestu a my za ním, než se zavřela. V průvodu už  šli jen pekaři , kořenáři a potom trubači a bubínky. Vklouzli jsme za uzavírající sanitkou a dostali se tak rychle k nádvoří, kde byl středověký jarmark.  Běda, letos se tam platí !  5 euro, děti - 2,- vstupné. Šli jsme opět ulicí s největším obrazem Jízdy Králů a konečně jsme si je mohli lépe prohlédnout.  Na konci stála kovová socha, která začala mávat mečem, když se jí hodila do vázičky mince. Podívali jsme se na nádvoří královského paláce a prošli katolickým kostelem, který všechny ohromil. Zašli jsme si do infocentra pro materiály, vyfotili před Semterovou operou a posvačili u Zwingeru. Potom už jen prošli Pragerstrasse kolem stánků a kolotočů k nádraží.  Po zjištění, odkud jede náš vlak, jsme si dali na chvilku rozchod, aby si Jumbo mohl skočit pro karamelové kafé za 3 eura.  U vlaku bylo opět mnoho lidí, ale tentokrát se všichni pohodlně vešli do předlouhého vlaku.  Ten v Liberci zkrátili a my museli přesednout do předního vozu na Tanvald. Zatím co v Německu bylo slunečno a poměrně teplo. Zde mrholilo a bylo chladno. Ujeli jsme 320 kilometrů vlakem, ušli jen šest km po ulicích města, kterému říkají Florencie na Labi.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář